Pro osoby s jednostrannou hluchotou je k dispozici hned několik řešení. Výsledky studie hornorakouské nemocnice Wels-Grieskirchen vám mohou pomoci ve vašem rozhodování.

Aktuální studie ukazují, že: komunikační schopnosti osob se závažnou ztrátou sluchu na jednom uchu (jednostranná hluchota) jsou horší, než se předpokládalo. Chybení přímého slyšení spolu s omezeným chápáním řeči jsou považovány za hlavní faktory snižující komunikační schopnosti těchto osob, další v pořadí je poté omezená prostorová orientace. Studie také ukazují, že pacienti s jednostrannou hluchotou (SSD) pociťují významná omezení ve svém profesním životě. I pouhé používání telefonu s normálně slyšícím uchem pro ně může znamenat problém.

Volba ideální pozice pro sezení na schůdkách nebo ve třídě je prvním krokem v procesu překonávání těchto překážek, stejně jako využívání různých sluchových a komunikačních pomůcek [1]. Pokud si pacienti přejí trvalé řešení problémů se slyšením, měli by zvážit možnost technického sluchového zařízení. Pro pacienty s jednostrannou hluchotou jsou k dispozici sluchadla CROS, konvenční sluchadla, sluchové implantáty pro kostní převod a kochleární implantáty.

CROS – Contralateral Routing of Signal (Kontralaterální směrování signálu)

CROS je kombinací sluchadla na neslyšícím uchu, které na postižené straně zachytává zvukový signál, a druhého sluchadla, které tento zachycený signál přenáší na slyšící ucho. Zvuk může být přenášen přes brýle nebo – díky moderním technologií – bezdrátově. Toto řešení zprostředkovává pacientům veškerý zvukový signál, který přichází do neslyšícího ucha. Pacienti však nejsou schopni rozpoznat, odkud zvuk přichází. Míra porozumění řeči ve velkém hluku se liší a závisí na individuální situaci. Pokud je konverzační partner v blízkosti neslyšícího ucha, porozumění jeho řeči může být lepší. Pokud je však konverzační partner v blízkosti slyšícího ucha a okolní hluk přichází ze směru neslyšícího ucha, může být míra porozumění se sluchadly CROS horší.

Uživatelé často přehlíží výhody tohoto řešení. Především děti často odmítají nošení sluchadel na obou uších. [2] Systémy pro kostní převod zvuku jsou technickým vylepšením systému CROS.

Použití kostního převodu zvuku při jednostranné hluchotě

Systém pro kostní převod zvuku pacient nosí na neslyšícím uchu, kde tento systém zachytává zvukové signály, převádí je na vibrace a ty následně přenáší na spánkovou kost lebky. Přes kosti lebky pak zvuk putuje až do slyšícího ucha na opačné straně hlavy pacienta. Systémy pro kostní vedení zvuku mohou být seskupeny do speciálních sluchadel a sluchových implantátů kotvených v kosti. Oba systémy mají své výhody i nevýhody.

V zásadě toto řešení funguje na základě přenosu zvukového signálu do slyšícího vnitřního ucha, čímž vlastně simuluje princi sluchadel CROS za použití pouze jednoho sluchadla. Pacienti s tímto typem sluchadel udávají zlepšení slyšení, aniž by si však mohli užívat výhod binaurálního slyšení: Je to proto, že veškeré zvukové signály jsou vnímány jen jednou stranou – jedním vnitřním uchem.

Kochleární implantáty pro plné obnovení sluchu u pacientů s jednostrannou hluchotou

Kochleární implantát (CI) obchází neslyšící vnitřní ucho a stimuluje přímo vlákna sluchového nervu. Aby mohl pacient těžit z výhod kochleárního implantátu, je navíc doporučena sluchová rehabilitace a v případě dětí také brzký sluchový trénink s řečovým terapeutem.

V případě pacientů s kochleárním implantátem a jednostrannou hluchotou je možné, že bude trvat o něco déle, než bude jejich centrální nervová soustava schopna správně rozpoznat a pochopit zvukový signál. Je to kvůli tomu, že u nich došlo k převedení veškerého slyšení na jedno slyšící ucho. U osob, které žijí s jednostrannou hluchotou delší dobu, může docházet k reorganizaci korových oblastí mozku.[3] Tento jev může prodloužit proces sluchové rehabilitace. Pokud před nástupem jednostranné hluchoty pacient neměl zažité binaurální slyšení, jsou doporučována speciální cvičení pro lokalizaci zvuku a porozumění řeči v hlučném prostředí. Vekou výhodou kochleárních implantátů oproti systémům pro kostní vedení je jejich schopnost elektronické obnovy slyšení v neslyšícím uchu, čímž poskytnou základ pro plné binaurální slyšení u této skupiny pacientů.

Porovnání systémů – první studie

V jedné studii z roku 2015 srovnávala skupina expertů z ORL kliniky ve Wels-Grieskirchenu v Rakousku, vedení lékařem Thomasem Georgem Keintzelem [4], skupiny pacientů s jednostrannou hluchotou (SSD) používající kochleární implantát s druho skupinou pacientů s jednostrannou hluchotou (SSD), kteří využívající semi-implantovaných sluchových implantátů BONEBRIDGE kotvených v kosti. U pacientů se hodnotila míra porozumění řeči v hlučném prostředí a lokalizace zvuku Subjektivní zlepšení kvality jejich života bylo hodnoceno za pomoci speciálního dotazníku.

Výsledky prokázaly, že uživatelé obou systémů udávají lepší porozumění řeči v hlučných podmínkách a také zlepšení kvality života díky sluchovým implantátům. Studie prokázala značný rozdíl ve schopnosti lokalizace zdroje zvukového signálu, v němž uživatelé kochleárních implantátů získali o poznání více bodů než pacienti se sluchovými implantáty kotvenými v kosti. Obě skupiny pacientů vykazují značné zlepšení kvality života.

Klinická zkušenost

Při výběru systému implantátu pro konkrétního pacienta doporučuje Thomas Keintzel zhodnotit, jestli je hlavním cíle zlepšit míru porozumění řeči v hlučném prostředí, nebo pacient touží i po zlepšení prostorového vnímání zvuku.“

Úspěch s implantáty Bonebridge pro pacienty s jednostrannou hluchotou vyžaduje dobrý sluch na druhém uchu. Krátká fáze rehabilitace a zlepšení porozumění řeči v hlučném prostředí jsou argumenty pro Bonebridge, omezené prostorové vnímání zvuku je pak argumentem proti tomuto řešení.

Thomas Keintzel vysvětluje: „Pro dosažení úspěchu kochleárního implantátu u pacientů s jednostrannou hluchotou by neměl být pacient bez sluchu po dobu delší než 10 let. Pacienti musí být odhodlaní a motivovaní účastnit se aktivně rehabilitačních cvičení a musrjí mít také realistická očekávání. Pokud tato kritéria splňují, je pravděpodobné, že tito pacienti s jednostrannou hluchotou zaznamenají po implantaci velké zlepšení ve smyslu porozumění řeči v hlučném prostředí. Kromě toho mohou získat zpět i své prostorové vnímání zvuku a těžit tak z lepší prostorové orientace.

 


[1] Lieu J. E. C., Management of Children with Unilateral Hearing Loss, Otolaryngol Clin N Am, 2015, http://dx.doi.org/10.1016/j.otc.2015.07.006.

[2] like1

[3] See Research for good hearing, implantable hearing systems – interview with Prof. Dr. Andrej Kral, taken from: Schnecke, edition 82, p. 11f, December 2013

[4] See Article in hear to read, special edition April 2015, p. 30ff.