Ludwig van Beethoven by letos dosáhl jubilea 250 let od svého narození a je pravděpodobně nejznámější světovou celebritou se sluchovým postižením. Existuje však mnoho dalších historických osobností, které žily se sluchovými vadami, a i přes to se do naší historie zapsaly. Podívali jsme se blíže na příběh čtyř z těchto osob.

Začněme tedy s ním:Ludwig van Beethoven. Díky čemu vynikal nad ostatními tento „Ed Sheeran své doby“? Byl revoluční – nepřizpůsobený, těžko se sním vycházel, byl emotivní, inspirativní, jedinečný. Byl ve své době opravdu známý, byl významným členem vídeňské vysoké společnosti, v jejímž středu žil tento skladatel narozený v Bonnu 35 let. Byl to muž, který měl rád ženy a který často měnil své bydliště. Byl jednou z jasných hvězd triumvirátu vídeňské klasické hudby, a přesto sluchové potíže, které se objevily uprostřed jeho pouhých 57 let trvajícího života, který následně vedly, jak je známo, k úplné hluchotě, znamenaly, že měl tento vysoce nadaný hudebník obtížnou cestu k úspěchu. Rozhodující část jeho života kvůli svým sluchovým potížím ztratil a nakonec si vybral sociální izolaci.

V Heiligenstadtském svědectví, dopise svým bratrům Kasparovi Karlovi a Johannovi v roce 1802, přesvědčivě popisuje své zoufalství nad postupující hluchotou a smrtí, o které si myslel, že se blíží. Tento dopis byl napsán v jedné z více než 50 rezidencí, ve kterých ve Vídni žil – v dnešním Beethovenově muzeu v Probusgasse v malebném Nussdorfu. Spolu s mnoha dalšími důležitými exponáty můžete nyní díky poslechovým stanicím projít po jeho boku cestu ztráty sluchu.

Střediska pro vzdělávání dospělých ve Vídni se tomuto tématu věnují mimo jiné i v rámci uměleckého projektu Being Deaf in the City of Music– Ludwig van Beethoven in Vienna (Hluchý ve městě hudby – Ludwig van Beethoven ve Vídni) a nechybí ani „fotografická procházka“ rezidencí a památníků hudebníkovi. Kulturní scéna se tedy letos věnuje nejen jeho úžasným hudebním dílům, ale také tomuto, pro něj osudovému okamžiku – jeho nakonec úplné ztrátě sluchu – přes kterou složil pravděpodobně nejslavnější symfonii, i když ji mohl slyšet jen v jeho hlav: 9. symfonii, jejíž 4. věta Óda na radost představuje nejen základ dnešní evropské hymny, ale dobyla svět jako Straussův Modrý Dunaj.

Velkolepě bezútěšný

Virtuózní malíř, rytec a litograf Francisco José de Goya y Lucientes, známý jako Francisco de Goya, je považován za jednoho z předních španělských senzací ve svém oboru.

Zpočátku maloval ve světlých barvách ve španělském rokokovém stylu. Poté, co na konci 18. století utrpěl v 46 letech mrtvici, se Goyův život drasticky změnil. Ohluchl a díky změněnému smyslovému vnímání rozvinul ve svých pracích nejen jiné použití barev, ale i kritický pohled na své prostředí. V následujících letech se stále více stahoval do ústraní a soustředění na jeho bezútěšnou existenci vedlo k děsivým vyobrazením války, nespravedlnosti a šílenství. Přesně z této doby však pocházejí jeho nejslavnější díla, například jeho série LosCaprichos a krátce nato jeho obraz La Maya Desnuda, který také patří k jeho nejskandálnějším obrazům.

V pozdějších fázích svého života je považován za představitele tzv. temného romantismu, děsivého spodního proudu romantického věku, který vytvořil mnoho slavných děl ve vizuálním umění i literatuře. Důležitost jeho Las Pinturas Negras – „černé malby“ – s někdy groteskními a téměř čarodějnickými tvářemi, které namaloval na stěny své chaty, ilustruje jeho temnou převládající náladu. Dnes byly přeneseny na plátno a restaurovány a lze je obdivovat v jedné z největších světových uměleckých galerií – v Prado, proslulém madridském muzeu umění.

Celkově je Francisco Goya považován za jednoho z nejdůležitějších ilustrátorů lidské psychiky, v neposlední řadě pravděpodobně kvůli traumatizující zkušenosti s úplnou ztrátou sluchu.

Poslech vlastního hlasu ze stroje

Od umění hudby a malby až po umění vynalézat: Thomas Alva Edison, jehož životním posláním byla elektrické technologie, je považován za jednoho z nejslavnějších amerických vynálezců. Vynálezce a myslitel, který se narodil v polovině 19. století, měl od dětství potíže se sluchem a celý život neslyšel. Historici se dodnes neshodují na příčině. Za možné spouštěče je považováno vše od spálu až po úder do hlavy.

Přesto se několik let věnoval telegrafní technologii, která ho nakonec po zhruba deseti letech přivedla k vývoji takzvaného fonografu. Pro svět to bylo něco zcela nového, protože tento vynález vedl k objevu, že texty uložené na proužcích děrovaného papíru generovaly vibrace a poznámky při rychlé extrakci z mechanismu telegrafu. Napsal, že se cítil „sevřený“, když slyšel svůj vlastní hlas. Nikdy nebyl úplně hluchý, ale měl vážné poškození sluchu. Tento revoluční vynález je tedy o to úžasnější, podobně jako Beethoven a jeho hudba.

Nakonec Edison také vynalezl první fungující žárovku a komponenty nezbytné pro dodávání její energie. Pro dnešní dobu to byl tedy skvělý muž, který navždy změnil svět technologie.

Hrdina westernu a státník

O něco později, v 80. letech, ale pořád v USA. Ronald Reagan, 40. prezident této světové velmoci, dříve slavný hrdina westernu na filmovém plátně, také utrpěl významnou ztrátu sluchu. Reaganův sluch byl pravděpodobně obecně poškozen jeho dlouhou vojenskou službou. Ztráta sluchu zejména na jeho pravém uchu mohla být zapříčiněna střelbou z pistole, která byla umístěna přímo u jeho hlavy – učebnicový příklad zvukového traumatu.

Naslouchadlo nosil sebevědomě a s hrdostí. Neskrýval jej před zraky veřejnosti, což vedlo ke zvýšení prodeje sluchadel. Pocit stigmatizace nošení sluchadel se dnes stále snižuje a je příjemné pozorovat, že používání sluchové technologie, ať už konvenčních sluchadel nebo implantačních systémů, se mezitím na mnoha místech téměř normalizovalo.

 

Dnes máme mnoho možností, jak zlepšit či úplně obnovit ztracený sluch a snadno dojdeme k závěru, že to nejhorší, co mají všechny zmíněné osoby společného, tj. že žili ve špatnou dobu, už v dnešní společnosti naštěstí nehrozí.